O návštěvě Richarda Stallmana v Praze na Pedagogické fakultě UK.
V sobotu 30. září navštívil Pedagogickou fakultu UK v Praze Richard Stallman, zakladatel hnutí svobodného software GNU a také Free Software Foundation, aby promluvil o svobodě v naší digitální společnosti.
Setkání to bylo trochu smutné, protože pan Stallman je vážně nemocný a tak ho obdivuji, že i v takovém stavu je stále ochoten cestovat a přednášet.
Přednáška byla tedy v rouškách.
Myšlenky Stallmana o (ne)svobodném software jsou staré už 40 let, ale osobně mám pocit že jsou stále aktuálnější. Stallman velice brzo rozpoznal potenciální (a jak jde čas tak i čím dál reálnější) nebezpečí, které hrozí uživatelům nesvobodného (proprietálního) software. Dnes by už asi mohl každý člověk, používající počítač nebo zejména mobil, uvést několik případů jak proprietální software často zneužívá nebo ovládá svého uživatele. Bohužel v minulosti a zřejmě i v současnosti hodně lidí stále zaměňuje myšlenku svobodného software za software zdarma, nebo za opensource. Pojďme se tedy podívat na hlavní teze svobodného software které Stallman přestavil na TEDx-u v roce 2014. Toto video bylo přehráno na úvod přednášky. Následuje zkrácený mírně upravený překlad.
Svobodný software je prvořadou bitvou ve válce k osvobození kyber-prostoru. Kdo ovládá Váš počítač? Jste to Vy nebo je to nějaká velká společnost?
Co je počítač? Počítač je univerzální stroj, který udělá jakýkoliv výpočet/operaci chcete protože mu dáte program, který počítači sdělí co má udělat. Program říká udělej tuto instrukci a pak udělej tuto instrukci atd. Napsáním programu můžete udělat téměř cokoliv. Takže kdo dává instrukce Vašemu počítači? Možná byste si mohli myslet že počítač poslouchá Vaše instrukce, ale ve skutečnosti poslochá nejprve instrukce někoho jiného a ty Vaše jen do té míry do jaké společnost (vlastnící program) chce.
V případě programu jsou dvě možnosti - buď uživatel ovládá program nebo program ovládá uživatele. Nevyhnutelně se vždy jedná o jednu nebo druhou možnost. Takže, aby uživatelé ovládali program (a ne naopak), potřebují 4 základní svobody, které definují svobodný software - svobodný software respektuje svobodu uživatelů a komunit. Někdy také používáme slova "Libre" ze španělského nebo francouzského slovníku a to je to co myslíme - není nutné aby byl zdarma, my tady nemluvíme o ceně my se obáváme o Vaší svobodu a někdy tedy používáme Free/Libre abychom to ukázali.
Takže:
S těmito dvěma svobodami může každý uživatel sám sobě udělat kopii a začít jí upravovat aby dělala to co chce aby dělala. Takto nám dávají individuální kontrolu. Ale co když nejste programátor? Koukáte na zdrojový kód a nerozumíte mu. Individuální kontrola tedy není dostatečná.
Potřebujeme tedy také kolektivní kontrolu, což znamená, že jakákoliv skupina může svobodně kontrolovat program dohromady a adaptovat program aby dělal to co chtějí. Samozřejmě ne všichni ve skupině musejí být programátoři, ale i ti co nejsou programátoři takto mohou ve skupině spolupracovat na tom aby program dělal to co chtějí aby dělal. To ale neznamená že součástí skupiny musejí být úplně všichni - další mohou dělat modifikace nějakým jiným způsobem. Takže kolektivní kontrola vyžaduje další dvě základní svobody.
Se všemi těmito 4-mi svobodami máme svobodný software který ovládají uživatelé. Ale pokud jakákoliv z těchto 4 svobod schází, tak uživatelé neovládají program ale program ovládá uživatele a vývojáři ovládají program. Což znamená že tento program je instrumentem neoprávněné síly jeho vývojářů nad uživateli. To znamená že uživatelé nemají svobodu a jedná se o nesvobodný (non-free) proprietární software kterého bychom se měli zbavit.
Co všechno se může stát pokud používáme proprietární software? Někdy Vás software špehuje nebo trackuje, někdy Vám něco zakazuje (jako třeba v případě blu ray), někdy může software vzdáleně mazat knihy jako to udělal amazon s románem 1984, atd.
Co tedy dostenete s proprietárním software je, že vlastník software má nad uživatelem navrch a s využitím této výhody může do svého software přidávat různé škodlivé části (malware) které mohou uživatele poškozovat. A oni to dělají a dělají to pro peníze - mají různé cesty jak z toho profitovat.
Ale oni se za to nestydí a pořádají dokonce konference kde se tím chlubí a hovoří o nejnovějších způsobech takových praktik. Vlastně všichni uživatelé kteří používají proprietální software používají proprietální malware.
Jak se tomu bránit a nebýt jejich obětí? Dříve jste museli přestat používat počítač, ale to už teď není nutné - připojte se k nám ve svobodném světě a začněte používat svobodný software.
Celou Stallmanovu řeč na TEDx-u můžete shlédnout zde.
Stallman řekl, že platí pouze v hotovosti protože nechce aby někdo mohl sledovat co nakupuje. Varoval také před proprietálníma aplikacema, které slibují slevy v hypermarketech. Vlastně si kupujete slevu za to, že se sami stáváte předmětm obchodu, když markety prodávají Vaše data třetím stranám.
Poznámka autora: Společnosti jako Google, Facebook a další jsou přímo posedlé po tom aby o konkrétních uživatelích věděli úplně všechno a to nejen kvůli cílení reklamy.
Dále byla řeč o produktech keré sbírají data o uživatelích a odesílají je výrobci. Jako perličku zmínil sexuální hračky které mají čidlo teploty a odeslílají výrobci data kdy jsou ve styku s tělem uživatele. Každý produkt by měl být funkční bez toho aby se připojoval k Internetu a umožňoval odesílání dat výrobci. Velkou kategorii takto problematických produktů tvoří moderní automobily, které odesílají enormní množství dat výrobcům a ti je prodávají dále.
Státní správa by měla používat výhradně svobodný software, protože v případě státní správy mnohdy nemáme volbu a měla by tak být kontrola co software s daty opravdu dělá. Stallman řekl, že se doslechl, že jsou u nás ve vládě Piráti a že by si rád promluvil s ministrem Bartošem pokud by mu někdo zprostředkoval kontakt.
Poznámka autora: Matně si vzpomínám že o něčem takovém Piráti před volbama pořád mluvili. Nevíte někdo jak s tím pokročili když jsou teď ve vládě?
Další kategorii problematických produktů tvoří tzv. software as a service, což vlastně znamená že uživatel svoje vstupy odešle na cizí počítač, tam se provedou všechny operace s daty a vzdáleý počítač pošle výsledky zpět. V takovém případě není absolutně žádná kontrola co se z daty uživatele děje na vzdáleném počítači. Jako příklad může být třeba Chat GPT. Celá aplikace by měla ideálně běžet na počítači uživatele.
Témat bylo více, ale neměl jsem s sebou papír a tužku abych si dělal poznámky, takže zmiňuji co jsem si zapamatoval. Setkání s RMS bylo příjemné a jsem rád že jsem ho mohl vidět osobně.