Úvahy nad smyslem učení se programování v době AI
Programování a bastlení: 22.11.2026, Author: Jaroslav Beran
Poslední dobou slýcháme otázky jako zda se dnes vyplatí učit se programovat, nebo povzdechy, že z programování už lidé nemají radost. Přemýšlím o tom, zda na tom skutečně něco je, nebo zda je to jen momentální povyk kolem všeobecné obavy jak bude vypadat budoucnost s AI.
V době, kdy píšu tento text je mi padesát let a programovat jsem se naučil někdy v deseti letetech (cca v páté třídě), kdy jsem si četl manuál programovacího jazyka BASIC dodávaný s osobním počítačem Sinclair ZX Spectrum. V průběhu času jsem se naučil a používal celou řadu programovacích jazyků. Každý z nich mě naučil něco nového a každý z nich mám do dnes v oblibě.
Když rodiče koupili první "IBM PC kompatibalní počítač" tak jsem od Sinclair BASICu přešel na Turbo Pascal. Byl to poměrně jednoduchý programovací jazyk původně určený pro výuku programování, ale přitom byl dostatečně sofistikovaný pro programování seriozních programů včetně her.
Když přišel operační systém Windows, tak se objevil jazyk Borland Delphi, což byl v zásadě Pascal, který ale uměl vytvářet okenní aplikace nativní pro MS Windows, byl jsem z něj tenkrát hodně nadšený.
Pak ale přišlo období, kdy jsem skončil školu, nastoupil do práce a potřeboval jsem mít na počítači nějaký programovací jazyk, kterým bych si automatizoval některé činnosti. Borland Delphi byl licencovaný produkt a tak nepřipadalo v úvahu, že bych ho nainstaloval na firemní počítač. Tenkrát jsem se začal zajímat o svobodný software a začal si hrát s PHP3, ve kterém jsem si udělal svoje první jednoduché CMS (redakční system).
Druhý svobodný jazyk který jsem vyzkoušel a pak i dlouho používal bylo c-čko. V prostředí Windows se jednalo o projekt MinGw. V c-čku jsem si přepisoval různé užitečné utilitky z linuxu do windows abych je mohl používat při automatizacích. A občas, když jsem se nudil, jsem vyrobil i nějakou jednoduchou hru jako třeba Piškvorky, nebo Tetris a na nich jsem testoval portovatelnost programů napsaných v c-čku na různé platformy od 8-bitových počítačů až třeba pro AS400.
Po čase jsem si ale uvědomil, že s c-čkem mi schází možnost psaní webových aplikací a začal jsem hledat jazyk který by byl stále svobodný, ale zároveň dostatečně univerzální pro psaní jak desktopových aplikací tak webových aplikací. Nový jazyk, který jsem si vybral byla Java. U Javy jsem také vydržel poměrně dlouho a napsal jsem v ní několik webových aplikací včetně třeba webu pro svj našeho domu.
Javu jsem dlouho považoval za ten dokonalý moderní, dostatečně univerzální a multiplatformní jazyk. Jak šel čas, tak jsem v práci začal postupně narážet na skripty a projekty v Pythonu. Původně jsem k nim byl nedůvěřivý, Python mi připadal jako primitivní jazyk pro začátečníky. Časem jsem ale pochopil v čem je jeho síla a Python jsem si oblíbil. Python je také moderní a velmi univerzální jazyk, který ale není striktně objektově orientovaný, takže když potřebuji napsat jednoduchý skript, pro nějakou automatizaci, tak je oproti Javě mnohem kratší a elegantnější. V případě potřeby ale Python dokáže být dostatečně sofistikovaný pro psaní rozsáhlých aplikací. Navíc se programy napsané v Pythonu nekompilují do byte kódu jako v případě Javy a tak se s ním zachází daleko pohodlněji. Přepsal jsem web našeho svj do Pythonu a zjistil, že kód je mnohem kratší a lépe strukturovaný a tak i lépe udržovatelný. Momentálně je Pythonu mým jazykem číslo 1.
Dnes tu máme AI a všechny ty obavy, zda se ještě vyplatí učit se programovat a jaká bude budoucnost programování. Já to vidím tak, že programování vždy bylo a zřejmě vždy bude součástí určitého životního stylu. Pokud má někdo rád luštění křížovek, nebo sudoku, nebo hraje v šachy, tak zřejmě nepřestane jen pro to, že je tu AI, která dokáže vyhrát šachový turnaj rychleji a sofistikovaněji.
Ve firmách je dnes AI populární. Ano, AI píše kód dobře a je hodně produktivní což to vede k tomu, že píše velké množství kódu. Finálním produktem firmy ale není kód - je to program, který je otestovaný, bezpečný a funkční. Do budoucna tedy bude poptávka po kvalitních programátorech, kteří umí kód otestovat, debugovat, porozumnět cizímu kódu a opravit chybu. Poptávka po programátorech, kteří dokáží udržet kontrolu nad kódem a architekturou programu i když spolupracují s AI.
Na poli opensource se dnes ukazuje, že lidé, kteří vytvářejí programy pomocí AI, tyto projekty snadněji opouštějí a ty pak zůstávají neudržované. Uživatelé dnes musejí být více obezřetní zda je program, který si vybrali, stále udržovaný a má alespoň záplatované známé zranitelnosti.
Pokud tedy máte touhu naučit se programovat v jakémkoliv jazyku, ať už je to Python, JavaScript nebo třeba Rust, tak neváhejte začít. AI používejte jen jako zkušenějšího kamaráda, nechte si vysvětlit, čemu nerozumíte. Ptejte se AI cokoliv, ale kód si pište sami, protože jen tak si nad kódem udržíte kontrolu a něco se naučíte. Až vám někdo bude chtít AI vzít, nebo zdražit, nebo se třeba zhorší kvalita modelu, tak zjistíte, že vám AI zas až tak neschází a budete svobodní, protože jste si dokázali udržet nezávislost. Neučte se programovat pro lepší peníze, ale hlavně pro vaše potěšení - to ostatní přijde samo.
Pokud si nejste jistí který jazyk si vybrat, tak s Pythonem chybu neuděláte a začít můžete třeba tady.